Obecná charakteristika

• je to nejpočetnější živočišný kmen s obrovským hospodářským významem
• ve skupině prvoústých dosahují největšího stupně dokonalosti
• jejich charakteristickým znbakem je heteronomní článkování těla (narozdíl od kroužkovců)
• během fylogeneze u nich došlo ke splývání sousedních článků ve větší celky
  • docházelo tak i ke splývání a jiným změnám uvnitř těla
• u těla rozlišujem hlavu, hruď a zadeček
• každý článek původně nesel jeden pár končetin
  • postupem času při fylogenezi některé končetiny zcela zanikly nebo byli přetřvořeny v tykadla, kusadla či makadla
  • počet končetin se tak zmenšil
  • pohyb nyní zajišťují obvykle už pouze končetiny v hurdní části těla
• povrch těla je krytý chitinovou kutikulou
  • má obranou fuknci, ale také funkci vnější kostry
  • každý článek je krytý svým vlastním krunýřkem, ty jsou pak spojeny pružnou blankou
  • několikrát za život živočicha je svlékán
    • mladí jedinci jej svlékají častěji
• kutikula je pro vzduch neprostupná
  • proto mají různí členovci různě vyvinuté způsoby dýchání v závislosti na prostředí, ve kterém žijí

Systém členovců

• členovci se dělí do čtyř skupin podle způsoby přetvoření některých končetin a způsobu dýchání

1. Trojlaločnatci
   • první pár končetin byl přeměněn v tykadla
2. Klepítkatci
   • první pár končetin byl přeměnen v klepítka
3. Žabernatí
   • první dva páry končetin přeměněny v tykadla
   • dýchají žábrami
4. Vzdušnicovci
   • první pár končetin přeměněn v tykadla
   • dýchyjí vzdušnicemi

Klepítkatci (Chelicerata)

• první pár končetin je u nich přetvořen v kelpítka - chelicery
  • jsou specializovaná pro příjem potravy
• hlava a hruď zpravidla srůstají v hlavohruď
• hlavohruď obvykle nese čtyři páry kráčivých končetin
• zadeček je nečlánkovaný a končetiny nemá
• některé primitivnější druhy žijí v moři
  • evolučně pokročilejší druhy jsou suchozemské
• známo je zhruba 36 000 druhů, které jsou rozděleny do tří tříd:
  1. Hrotnatci
  2. Pavoukovci
  3. Nohatky

Hrotnatci (Merostomata)

• většina hrotnatců je již vyhynulá (asi 200 druhů)
• dnes zbývá asi jen 5 žijících druhů ostrorepů
  • dochovali se jako jedni z mála živočíchů žijících již v prvohorních mořích
• bývají zahrabaní do dna a loví zde mořské měkkýše a malé mořské obratlovce
  • mladší jedinci také plavou
• tělo je shora zplooštělé a je kryto pliochým krunýřem
• svým vzhledem připomínají trilobity
• jeijch tělo je zakončeno nápadným hrotem

• Ostrorep americký (Limulus polyphenus)
  • dosahuje délky až 60 cm
  • žije v mělčinách při pobřeží mexického zálivu
• Kyjonožci (Gigantostraca)
  • vymřelí řád
  • jsou to příbuzní ostrorepům
  • jsou mnohem větší
    • dosahovali délky až 200 cm
    • jsou to dosud největší známí členovci

Pavoukovci (Arachnida)

• jsou to jedni z nejstarších zuchozemských živočichů
• dýchají vzdušný kyslík
• jejich zadeček je vždy bez končetin

Pavouk křižák (Araneus diadematus)

Základní stavba

• tělo je kryté kutikulou
• rozlišujeme hlavohruď a k ní stoopkou přirostlý zadeček
• na hlavohrudi je 8 jednoduchých oček, jejichž zorná pole na sebe navazují
  • jeho celkové zorné pole je tak značně velké
• na spodní straně hlavohrudi jsou jsou dvě končetiny přeměněné v ústní ústrojí
  • první pár tvoří dvoučlánkovaná klepítka
    • v jejich záklandím článku je jedová žláza, která ústí na hrotu druhého článku
  • druhý pár tvoří makadla - pedipalpy
    • slouží hlavně ke hmatu
    • u samečků jsou důležité pro páření
      • slouží k přenášení spermatoforů do pohlavníhoo ústroojí samičky
• na spodní straně hlavohrudi jsou také čtyři páry kráčivých noh
  • slouží zároveň ke snování pavučiny nebo přidržení samičky při kopulaci a k dalším druhovým účelům
  • jsou tvořeny osmi články
  • na chodidle mají snovací váčky
    • jsou tak uzpůsobenu k opatrnému pohybu po pavučině
• pavučinou loví živou kořist
  • tvar pavučiny je druhově typický

Trávicí soustava

• jejich ústní ootvor je natolk úzký, že jím neprojde sousto potravy
• kořist po zabití obalena pavučinou a do ní jsou vstřikovány trávicí fermenty
  • několik hodin je tak kořist rozkládána mimo tělo
• jakmile je kořist rozpuštěná, je vysáta pomocí jícnového svalu
• střevo je rovné s vakovitými výběžky
  • potrava je v něm stravována značně nepravidelně a postupně
• v zadečku má trávicí trubice zaoblený tvar
  • úsatí sem jaterní žlázy
• vylučovacím ústrojím jsou Malpighiovi trubice
• před řitním otvorem se trubice rozšiřuje v kloaku, kam ústí vylučovací ústrojí

Tvorba pavučiny

• přeměnou končetin 10. a 11. článku zadečku vznikly snovaíc bradavky
  • jsou umístěny těsně před řitním otvorem
• vlákno vzniká ze sekretu vytlačovaného snovacími bradavkami, který tuhne při kontaktu se vzduchem
• stavba probíhá ve třech fázích:
  • nejprve se vytvoří základní kostra z nosných vláken (obvykle polygonální přizpůsobená okolí)
  • ve druhé fázi jsou z hran mnohoúhelníku vedeny radiální vlákna, která se pootkávají v jednom společném bodě zhruba ve středu mnohooúhelníku
  • ve třetí fázi jsou stavěna okružní vlákna zhruba ve tvaru soustředných kružnic okolo společného bodu radiálních vláken

Dýchací soustava

• vepředu v dolní části zadečku jsou umístěny dýchací průduchy - stigmata
  • vznikly vnořením nožek se žaberními lupínky pod povrchem těla
• průduchy ústí do párových plicních vaků
  • uvnitř dutiny plicního vaku jsou hojně prokrvené dýchací lišty

Rozmnožování

• jsou to gonochoristé se značným pohlavním dimorfismem
  • samečkové jsou menší než samičky
• spermie ve spermatoforech přenáší samešek pedipalpami do semenného váčku samice
• samičky oplozená vajíčka zapřádají do zvláštního kokonu
• o mláďata se pavouci obvykle pečlivě starají
  • samičky některých druhů je nosí na svém těle určitou dobu po narození
• zajímavým fenoménem je sexuální kanibalismus

Cévní soustava

• je otevřená
• má trubicovité srdci s několika páry nasávacích otvůrků - ostia
• nachází se ve hřbetní části zadečku
• jejich hemolymfa obsahuje hemocyanin a mnoho krvinek

Nervová soustava

• nervovou soustavu tvoří mohutná podhltanová zauzlina
  • vznikla splinutím několika ganglií
• ze zauzliny vybíhají nervová vlákna do končetin i jednotlivých tělních orgánů
• po celém těle jsou umístěny mechanoreceptorové brvy a zvcláštní orgány, které vnímají otřesy a pohyby nohou
• významné jsou také chemoreceptory

Pavouci (Araneida)

• zahrnuje asi 20 000 druhů
  • většina z nich lapá kořist do sítě
  • někteří přepadají v běhu nebo skokem
• jsou rozšířneni po celém světě, vyjma Antarktidy
• u nás žije zhruba 1000 druhů
• většina z nich je mimořádně užitečných

Zástupci

• pokoutník domácí
• sklípkan huňatý
• snovačka jedovatá (černá vdova)
• skákavka pruhovaná
  • žije na prosluněných lokalitách
• slíďák tatarský
  • žije v jižní Evropě a ve stepích ve střední Evropě
  • je velký až 5 cm
• běžník květomilný
  • jeho dospívající jedinci vypouštějí kooncem léta unášivá vlákna
    • babí léto
• vodouch stříbřitý
  • žije ve stojatých vodách v tůních

Štíři (Scorpionada)

• vzhledově připomínají raky
• jejich zadeček má dvě části
  • širší - preabdomen
  • užší - postabdomen
    • při pohybu je zvedená nad hlavu
    • v jejím koncovém článku je hrot s jedovou žlázou
• jsou dravý
  • obvykle loví za soumraku

Zástupci

• štír středomořský
  • je to největší štíř žijící v Evropě
  • dosahuje délky přibližně 7 cm
  • má žlutohnědé zbarvení
• veleštír obrovský
  • žije v západní Africe
  • je černý

Štírci (Pseudoscorpionada)

• jsou to drobní živočichové
• žijí v rostlinném troudu pod kůrou odumřelých stromů, ptačích hnízdech, domácnostech a úlech včely medonosné
• živí se dravě rotoči a drobným hmyzem
  • dospělí štírci se přichycují na chloupky pohyblívého hmyzu

Zástupci

• štírek obcený
• štírek knihový

Solifugy (Solpugida)

• mají napádné chloupky
• jejich hlavohruď je nezvykle členěná
  • hlava je spojena s předními hrudními články a dva hrudní články jsou volné
• obývají suché a teplé stepní biotopy
• jsou to noční dravci

Zástupci

• solifuga egejská
  • žije v jižní Evropě

Sekáči (Opilionida)

• mají velmi malé tělo a mimořádně dlouhé kráčivé nohy
• jsou neobyčejně pohybliví
• jsou-li napadeni, mohou odvrhnout nohu, která se potom pohybuje dál trhavými pohyby a odvádí tak pozornost

Zástupci

• sekáč domácí
• sekáč rohatý
  • na chelicerách má rohovité výrustky

Roztoči (Acarina)

• jsou to drobní pavoukovci
• hlavohruď u nich srůstá se zadečkem v jediný nečlánkvaný celek
• jejich ústní ústrojí je kousavé nebo bodavě savé
• mají čtyři páry noh
• jsou rozšířeni po celém světě prakticky všude
• jsou to primárně škudci a přenašeči nemocí

Zástupci

• klíště obecné
  • žije v listnatých lesích do výšky 800 m n. m.
  • samička klade oplozená vajíčka, z nichž se vyvijí larvy
    • sají krev na drobných savcích, ještěrkáých a ptácích
    • po nasátí krve se mění v dospělé klíště
  • jsou mimořádně odolní vůči strádání hladem
  • tělo samičky je kryto kožovitoou kutikulou
    • umožňuje při násátí krve značně zvětšit objem
  • krev sají bodavě sacím ústrojím
    • součástí sacího ústorjí je chobotek - hypostom
  • při sání vypouštějí enzym ixodin, který brání srážení krve
  • jejich kousnutí není bolestivé
    • může způsobyt mnoho komplikací včetně přenosu nebezpečných chorob
• čmelík kuří
  • je to ektoparazit slepic, kterým saje krev
    • právě kvůli nim se slepice popelí
• zákožka svrabová
  • u lidí žijících ve špatných hygienických podmínkách způsobuje onemocnění svrab
  • u hostitele si samičky vytváří chodbičky kam kladou vajíčka
• trudník tukový
  • žije v kožních mazových žlázách v obličeji
• roztočík včelí
  • cizopasí ve vzdušnicích včel
  • živí se jejich hemolymfou
  • napadené včely ztrácejí schopnost koordinace letového svalstva
• varroa včelí
  • je parazitem některých vývojovích stádií včely medonosné
  • jeho vývoj je totožný s vývojem včely
  • larvám saje jejich hemolymfu a včely se pak líhunou deformované a oslabené s kratším průměrným živoootem
  • bez léčby včelstvo hyne do pěti let
    • léčba byla vyvinuta
  • je zároveň přenašečem mnoha dalších onemocnění
  • na včelu medonosnou byl přenesen ze včeli indické v oblastech spoolečného chovu
  • přirozená rychlost šíření je asi 15 až 20 km za rok

Žabernatí (Branchiata)

• jsou to primitivní vodní členovci
• dýchají žábrami
  • výjimečně dýchají celým povrchem těla (hlavně nižší korýši)
• mají dva páry tykadel
• mají rozeklané končetiny a to i na zadečku
• povrh těla je krytý krunýřem, který je prostoupen vápenatými solemi
• přeměna hlavových koončetin:
  • 2 páry v tykadla
  • 3 páry v kousací ústroje
    • 1 pár v kusadla - mandibuly
    • 2 páry v čelisti - maxily
• nižší korýši jsou gonochoristé s nepřímým vývojem
  • larva - naupilus nebo zoëa
• mají mimořádně vyvinutou schopnoost rozmnožování
• podle složitosti stavby se dělí na dvě nadtřídy:
  1. Nižší korýši
  2. Vyšší korýši

Vyšší korýši

• jejich tělo je kryto krunýřem
• tělo je složeno z 21 článků
  • 6 článků tvoří hlavu, 8 hruď a 7 zadeček
• končetiny jsou vyvinuty také na zadečku

Rak říční (Astacus astacus)

• dosahuje velikosti do 20 cm
• má olivově zelenou barvu
  • při vyšší teplotě červená
• žijí v čístých prokysličených tekoucích vodách živí se rostlinou potravou, ale i vodním hmyzem, obojživelníky i jikrami
• jsou chráněni zákonem

Krunýř (karapax)

• je válcovitý a zpevněn vápenatými solemi
• vpředu krunýř vybíhá ve špičatý výběžek
• omezuje živočicha v růstu a proto je za živoot mnohokrát svlékán
• během svlékání raci nepříjmací potravu jsou skrytí dokud jim krunýř znovu neztvrdne
• svlékání je řízeno hormonálně
• se svlékáním souvisí tělíska v postranních výběžcích v žaludku - rakůvky
  • slouží k doplňování minerálních solí po svlečení
• hlava i hruď jsou ke krunýři přirostlé nepohyblivě
• hrudní články přirůstají pouze na hřbetní straně
  • po stranách vzniká dutina s žábrami
• zadeček raka je rovný
  • jsou na sebe nasazovány taškovitě
    • umožňují podsunutí zadečku pod tělo a uník v případě nebezpečí
• každý tělní článek raka nese jeden pár končetin
  • celkem je to 19 párů

Trávicí soustava

• ústy zpracovaná potrava putuje hltanem a jícnem do žaludku
• stěna žaludku obsahuje chitin a slouží k dalšími rozmělňování potravy
• do zadní části žaludku ústí slinivkojaterní žláza - hepatopankreas
• v božní části jsou rakůvky

Dýchycí soustava

• dýchají žábrami
• žábra jsou umístěna v dutině krunýře
  • jsou neustále promývána okysličenou vodou, která je do dutiny vháněna čelistními nožkami

Cévní soustava

• je otevřená
• má vakovité srdce
• hemolymfa je bezbarvá, obsahuje měď

Nervová soustava

• je gangliová žebříčkovitého typu
• má stopkaté oči

Rozmnožování

• jsou to gonochoristé s přímým vývojem
• samečkové dospívají ve třech letech, samičky ve čtyřech
• samička klade okolo 200 vajíček
  • přilepuje je k zadečkovým nohám, kde se vyvíjejí do června následujícího roku
• mají značně vyvinutou regenerační schopnost

Zástupci

• rak kamenáč
  • žije v horských potocích
• rak bahenní
  • vyskytuje se v místech vyhynutí raka říčního v důsledku račího moru
• rak pruhovaný
  • šíří plísňová onemocnění, na která je sám rezistentní
• humr evropský
  • žije při evropském břehu Atlantiku a Středozemního moře
  • mají momiřádně silná klepeta
  • jsou to noční živočichové s mohutným krunýřem
• krab obecný
  • má hlavohruď se širokým a krátkým štítem
  • jeho zadeček je krátký a ohnutý pod hlavohurď
• beruška vodní
  • žije na dně stojatých vod
  • živí se rostlinnými zbytky
• stínka oobecná
  • dosahuje velikosti asi 15 mm
  • žije ve sklepích a tlejícím listí pod kůrou nebo kameny ve vlhkých biotopech
• svinka obecná
  • obývá suchá místa
  • má silné vyklenuté tělo
    • umožňuje svinutí do kuličky
• krevety
  • mají zploštělé tělo
• garnáti
  • mají zploštělé tělo
• langusty
  • nemají vyvinutá klepeta
  • jejich maso je mimořádně chutné
• blešivec obecný
  • je významnou součástí potravy pstruhů
  • jsou bioindikátory kvality vody
  • používají se jako krmivo akvarijních ryb

Vzdušnicovci (Tracheata)

• dýchají rozvětvenou soustavou vzdušnic - tracheje
  • soustava prostupuje celým tělem
  • kyslík se tak dostává přímo do tkání
    • nevyužívají k tomu hemolymfu
  • stěna vzdušnic je tvořena tenkou biomembránou umožňující snadnou výměnu plynů
• na hlavě je vždy pouze jeden pár tykadel
• jejich nohy nejsou nikdy rozvětvené
• naprostá většina druhů je suchozemská
• podkmen vzdušnicovci je zastaralý a byl rozdělen na dva podkmeny:
  1. Stonožkovci
  2. Šestinozí
• šestinozí se dále dělí na čtyři třídy:
  1. Hmyz
  2. Vidličnatci
  3. Hmyzenky
  4. Chvostenky

Stonožkovci (Myriapoda)

• stonožky se dělí na dvě třídy:
  1. Mnohonožky
  2. Stonožky

Mnohonožky (Diplopoda)

• mají protáhlé válcovité tělo
  • na průřezu je kruhovité
  • je složeno z velkého množství článků vzniklých srůstem dvou článku původních
• každý článek těla nese dva páry noh dva páry stigmat
• nohy jsou vkloubeny vespod těla
  • každá noha páru vychází z jednoho bodu
• na hlavě mají slabá a krátká tykadla a pár jednoduchých oček

Zástupci

• mnohonožka slepá
  • žije pod kameny, kůrou nebo v tlejícím listí

Stonožky (Chilopoda)

• jejich protáhlé tělo je zploštělé
• na hlavě mají jeden pár níťovitých tykadel
• každý tělní článek nese právě jeden pár noh a jeden pár stigmat
• první pár noh byl přeměněn na kusadla s jedovou žlázou
  • omračuje jimi kořist
• dorůstají délky okolo 6 cm

Zástupci

• stonožka škvorová
  • žije pod kůrou, kemeny a spadeným listím

Hmyz (Insecta)

• je to největší třída suchozemských členovců a zároveň největší dosud popsaná skupina živočichů
• kladou tisíce vajíček a roočně vznikne na několik generací
• jsou hospodářsky velmi významní
  • nejvíce potom opilovači, který zachovávají diversitu rostlinného genofondu a umožňují rozmnožování
  • některé druhy člověku poskytují potraviny nebo jiné důležité suroviny
  • přispívají k hygieně krajiny
  • vytváří humus a jsou důležitou součástí potravního řetězce
• řada hmyzu naopak velmi škodí
  • parazitují na hospodářských rostlinách a zvířatech, ale také na člověku
  • někteří jsou přenašeči vážných onemocnění
  • znehodnocují potraviny
• mají nestejnocenné členění těla
  • je tvořeno 21 články
  • jsou rozděleny na tři zřetelné části - hlava, hruď a zadeček

Vnější stavba

Hlava (Caput)

• vznikla srůstem 6 článků
  • první článek nese pár složených očí
  • druhý článek nese jednovětevná tykadla
  • třetí článek nic nenese
  • čtvrtý článek nese pár jednočlenných kusadel
  • pátý článek nese párové čelisti s makadly
  • šestý článek nese spodní pysk s makadly
• v závislosti na způsobu příjmu potravy je jejich ústní ústrojí:
  • kousavé
  • savé
  • lízavé
  • bodavě savé
• je vždy zřetelně oddělena od hrudi, k níž nasedá zúženou krční částí - colum

Hruď (Thorax)

• je složena ze tří článku - předohrudní, středohurdní, zadohrudní
• každý článek nese po páru končetin
• kráčivá končetina se skládá z několika částí:
  • kyčle - coxa
  • příkyčlí - trochanter
  • stehno - femur
  • holeň - tibia
  • chodidlo - tarsus
    • je pětičlenné
• nohy některých druhý josu uzpůsobeny konkrétním úkolům - skákání, hrabání, plování, rychlý běh
• na středohrudi a zadohrudi bývá po páru křídel
  • jsou to vchlípeniny pokožky protkané soustavou podélných a příčných ztluštěnin, které mají zpevňovací funkci
  • zasahují do nich i tracheje, nervová vlákna a cévy
  • struktura žilnatiny (ztulštetin) je druhově specifická
  • oba páry jsou obvykle stejné a blanité
    • u některých druhů je první pár tužší a kožovitý
    • u některých druhů jsou první křídla tuhá a druhá jsou blanitá
    • u brouků obsahuje první pár chytin a tvoří tak ochranou schránku okolo druhého páru a zadečku
    • motýlí křídla jsou poseta barevnými šupinkai
    • u některých druhů křídla zakrňují
    • u dvoukřídlého hmyzu je druhý pár zredukován na kyvadélka - haltery
    • některé druhy hmyzu křídla kvůli parazitickému zůsobu života ztrácejí
    • nejprimitivnější hmyz nemá křísla zcela vyvinuta

Zadeček (Abdomen)

• má 6 až 11 článků
• některé larvy a primitivní skupiny hmyzu mají na zadečku zbytky končetin
• některé druhy mají na zedečku jedový hrot, kladélko nebo převislé štěty

Pokožka (Hypodermis)

• vylučuje chitinovou kutikulu
  • má ochranou a opornou funkci
• parva těla je dána obsažneými pigmenty, případně také strukturou

Vnitřní stavba

Trávicí soustava

• hmyz potravu přímá ústním ústrojím
• potrava je hrubě nadrcena kusadly
• jemněji je pak zrpacována čelistmi, které potravu posouvají do ústní dutiny
• do ústní dutiny ústí slinové žlázy
• dutina pokračuje svalnatým hltanem do jícnu, který se rozšiřuje ve vole
• následuje žvýkací žaludek - proventrikulus
• k trávení dochází ve žláznatém žaludku se slepými výběžky
• následuje střevo rozšířené v konečník
• k vylučování slouží Malpighiovy trubice
  • ústí do zadní části střeva

Dýchací soustava

• tvoří je větvená soustava vzdušnic
  • prostupují až k tkáním
  • zasahují i do křdel
• mají jeden pár stigmat, jimiž prochází vzduch
  • jsou uzavíratelná
  • jsou opatřeny chloupky, které brání vstupu nečistot

Cévní soustava

• je otevřená
• mají hřbetní cévu uloženou v zadečku, kde čerpá hemolymfu
• hemolymfa řenáší živiny, hormony a metabolity
• nepodílí se na přenosu kyslíku

Nervová soustava

• je gangliová žebříčkovitého typu
• jejich smyslové orgány jsou dokonalé
• čich je soustředěn na tykadelch
• hmatové ústrojí reguluje proudění vzduchu
• většina druhů má vyvinuté párové složené oči - oculi compositi
  • jsou tvořeny velkým počtem oček - omatidia
    • každé očko sním pouze část obrazu
    • spojením nervových vláken ze všech oček do jednoho zrakového nervu vzniká mozaikový obraz
• kromě složených očí má většina druhů také jednoduché oči pro vnímání intenzity světla
• mají vyvinuté také sluchové a zvukové orány
• dorozumívají se chemicky pomoc feromonů

Rozmnožování

• jsou to gonochoristé
• rozmnožují se pohlavně s vnitřním oplozením - páření
  • některé druhy se rozmnožují z neoplodněných vajíček - parentogeneze
  • některé druhy střídají páření a parentogenezi - heterogonie
  • některé druhy jsou schopny rozmnožování už v larválním stádiu - pedogeneze
• samičky kladou vajíčka - oviparie
  • u některých druhů se líhnou larvy již v těle samičky při jejich kladení - ovoviviparie

Vývoj

• vývoj hmyzu je nepřímý
• vývojová stadia - instary - jsou odděleny svlékáním - ekdyze
• celý proces je řízen hormonálně

Proměna nedokonalá (Hemimetabolie)

• vajíkčo -> nymfa -> dospělec
• ve stádiu nymfy se hmyz několikrát svléká a při každém svlečení roste a více se podobá dospělci
• přo posledním svlékání se vyvíjí pohlanví orgány a křídla

Proměna dokonalá (Holometabolie)

• vajíčko -> larva -> kukla -> dospělec
• larva není vůbec dospělci podobná
  • je vždy bez křídel a očí
  • u některých druhů nemá ani stejné ústní ústrojí
  • je mimořádně žravá
  • několikrát se svléká
• kukla je nepohyblivá
  • dochází k dokončení vývoje

Systém hmyzu

Vážky (Odonata)

• proměna nedokonalá
• mají štíhlý zadeček
• po stranách hlavy mají krátka tykadla
• v předních rozích křídel mají tmavě pigmentovanou plamku
• mohou kopulovat za letu
• jejich larvy dýchají střevem nebo žábrami na konci zadečku
  • jsou mimořádně dravé

Zástupci

• vážká ploska
• šídlo modré

Škvoři (Dermoptera)

• proměna nedokonalá
• mají protažené a silně zchitinizované tělo, nitkovitá tykadla a kousavé ústní ústrojí
• zadeček je zakončen klíšťovitými štěty

Zástupci

• škvor obecný

Síťokřídlí (Neuroptera)

• proměna dokonalá
• jsou draví
  • včetně larev
• kusadly vstřikují do těla kořisti trávicí šťávy a pak ji vysávají
• mají protáhlé křehké tělo se dvěma páry blanitých křídel

Zástupci

• zlatoočka skvrnitá
  • živí se mšicemi
• mravkolev běžný
  • je největší
  • obývá teplá stanoviště

Dvoukřídlí (Diptera)

• proměna dokonalá
• mají plně vyvinutý pouze přední pár křídel
• druhý pár se přeměnil na kyvadélka
• hrudní články jsou srostlé

Zástupci

• komár pisklavý
  • je u nás nejrozšířenější
  • larvy žijí ve vodě
  • samičky přezimují ve sklepích
• ovád hovězí
  • obtěžuje dobytek
  • mohou sát krev člověka
    • zpsůobují olestivé zarudlé otoky