• slovní zásoba je souhrn všech slov určitého jazyka (spisovných i nespisovných)
• je velmi proměnlivá, protože se přizpůsobuje vývoji společnosti
• její nejstálejší součástí je tzv. jádro, které tvoří slova uznačující základní pojmy spojené s existencí člověka a přírody
  • většinu slov jader evorpských jazyků tvoří stejný společná základ (bratr, brother, Bruder)
• čeština má asi 300 000 různých výrazů
• aktivní slovní zásoba je souhrn slov, které běžně používáme
  • tvoří ji jen 5 - 10 tisíc slov
• pasivní slovní zásoba je souhrn slov, kterým rozumíme, ale běžně je nepoužíváme

Vrstvy slovní zásoby

Slova expresivní

Lichotná slova expresivní

• zdrobněliny (vodička, chlapeček)
• slova familiérní (zlatíčko, miláček)
• slova domácká (mamka, Míša)
• dětská slova (hačí, papat)
• eufemismy (odejít na věčnost)

Hanlivá slova expresivní

• slova zveličelá (barabizna, chlapák)
• slova zhruběla (kecat, ožralec)
• vulgarismy a nadávky (ksicht, prase)
• dysfemismi (chcípnout)

Slova neutrální

Sposiovná slova neutrální

Slova z hlediska stylistických příznaků

Hovorová slova

• slova používaná v běžné neutrální komunikaci
• patří mezi slova spisovná
• př.: mobil

Knižní slova

• slova málo používaná v běžné řeči
• jsou vhodnější pro psaný text
• př.: záhy

Termíny

• používají se při odborném vyjadřování (učebnice, odborné publikace,…)
• souboru názvů určitého oboru se říká odborná terminologie
• odborné názvy mohou být jednoslovné (aminokyselina) nebo víceslovné (kyselina trihydrogenarsenitá)
• podle původu je dělíme na domácí (zubař) a přejaté (stomatolog)

Publicismy

• používají se primárně v žurnalistice
• př.: tunelovat

Poetismy

• používají se primárně v poezii a jiných uměleckých textech
• př.: truchlivý

Slova z časového hlediska

Archaismy

• slova zastaralá a aktivně nepoužívaná
• jsou nahrazeny modernějšími výrazy
• př.: aněto -> protože, školmistr -> učitel

Historismy

• slova, která pojmenovávají skutečnosti, které již zanikly
• př.: dráb, tolar

Neologismy

• jsou slova vzniklá v novější době
• obvykle jsou přejatá z jiných jazyků
• př.: internet, chatovat, tablet

Nespisovná slova neutrální

Slova z hlediska zeměpisného

Nářeční slova

Obecněčeská slova

• jsou to nespisovná slova, kterým ale rozumí prakticky každý Čech

Slova z hlediska sociálního

Slangismy

• slova, která obecně používá konkrétní skupina lidí
• př.: svaťák

Argotismy

• slova, která používá nižší společnost
• př.: loch, chálka

Profesionalismy

• slova, která jsou používaná v konkrétních profesích
• př.: jipka, šuplera

Obohacování slovní zásoby

• tvoření slov úplně nových se tak často nepoužívá

Tvoření nových slov ze slov již existujících

• tvoří se třemi způsoby
  • odvozováním - pomocí předpony, přípony či koncovky (nos -> únos)
  • skládáním (voda a tryskat -> vodotrysk)
  • zkracováním (Česká republika -> ČR)

Přejímaní slov

• přejímaním se rozumí přechod slov z jednoho jazyka do druhého
• obvykle se tvar slova mírně pozmění a doprovodí i flexivní tvary
• často je zápis slov počeštěn (sandwich -> sendvič)
• slova se do češtiny přejímala nejprve z latiny a řečtiny (anděl, intervence)
  • v období před národním obrozením to byla primárně slov z němčiny (rytíř, hrabě)
  • při národním obrození se přejalo mnoho slov z polštiny a ruštiny (věda, vzduch)
  • dnes se dostávají do čeětiny primárně slova z angličtiny (manažer, sendvič)
• některá slova označujeme za mezinárodní
  • jsou většinou známá ve všech jazycích a zní velmi podobně (restaurace, restaurant, ristorante)
  • občas pochází z exotických jazyků (iglú)

Rozšiřování významu

• již existující výraz získá nový význam
• nový význam je obvykle obrazný

Rozšíření metaforou

• jedná se o přenesení na základě podobnosti jevů
• př.: zub (v puse), zub (u pily)

Rozšíření metonymii

• jedná se o přenesení na základě souvislosti jevů
• př.: Picasso (malíř), Picasso (dílo Picassa)

Rozšíření synekdochou

• jedná se o přenesení významu části na celek
• př.: žít pod jendou střechou (v jednom obydlí)

Posun významu

• může probíhat dvěma způsoby
  • mezi abstraktními a konkrétními jmény - přensení názvu vlastnoti na jejího nositele nebo děje na věc (sladkost, práce)
  • mezi vlastními a obecnými jmény (damašek, jidáš)

Víceslovná pojmenování

• sousloví je víceslovné pojmenování, které funguje podobně jako termín (základní škola)
• frázém je spíše větné pojmenování, které se moc často nevytváří