Samostatný větný člen

• zdůrazňuje
• stojí mimo větu a je oddělen čárkou
• ve větě je zastoupen ukazovacím zájmenem nebo příslovcem
• př. Roman, ten se nikdy neztratí.
• často se vyskytuje v mluveném projevu a projevu citově zabarveném
• může mít různo platnost

Osamostatněný větný člen

• stojí za větným celkem a není součastí věty, ale má stále funkci větného členu
• zpřesňuje
• je typický pro mluvený projev nebo pro umělecké texty
• př. Zítra vás navštívím. Odpoledne. Asi o půl páté.

Elipsa

• nevyjádření části věty
• je možné ji doplnit z kontextu
• zestručňuje

Vsuvka

• obsahově souvisí s větou, ale není závislá na žádném jejím větném členu
• obsahuje doplňující, hodnotící nebo vysvětlující informace
• oddělujeme ji čárkami, pomlkami nebo závorkami
  • př. To bych ti, musím se přiznat, medoporučoval.
• někdy nemusíme čárky psát (prosím, bohužel)
  • př. Můžeš mi to**, prosím ,** vrátit? = Můžeš mi to prosím vrátit.

Oslovení

• není větným členem, ale s větou významově souvisí
• odděluje se čárkou

Citoslovce

• nebývá odděleno čárkou