Pojem právo
- právo lze chápat dvěma způsoby:
- subjektivně jako inherentní vlastní nárok jedince
- objektivně jako soubor předpisů, které právo zaručují
- nejstarším právním systémem je Chamurapiho zákoník (1686 ACN)
- na českém území je nejstarším zákoníkem Maiestas Carolina (1355)
- právní norma je (obvykle) kodifikovaný předpis, který právo zaručuje na území státu a je jím také vymahatelný
- morální norma je (obykle) nekodifikované přesvědčení společnosti o náležitosti práva člověka, není vymahatelná státem, ale je vymáhána společností
- mnohé právní normy jsou založeny na morálních předsvědčeních společnosti
- s vyšším statutem ve společnosti
Dělení prává
Dělení na základě tradice
- existují dva hlavní právní modely
- v současnosti je pro oba typické přejímat vlastnosti toho druhého
Anglosaský model (zvykové právo)
- používá se v anglofonních zemích, hlavně ve státech Commonwealthu
- zdrojem prává jsou kromě právních předpisů také zvyky
- zvyky (minulá soudní rozhodnutí, lokální tradice, etc.) jsou někdy zapisovány a při právních řízeních používany jako precedenty
Kontinentální model
- používá se v Evropských právních systémech
- zdrojem práva jsou ve většině případů kodifikované právní předpisy
Dělení prává na základě právní síly
- descendenční teorie práva definuje několik úrovní práva tak, že jakýkoli právní předpis na nižší úrovni nesmí být v rozporu s právními předpisy o úroveň vyšší
- konfilkty mezi předpisy řeší v ČR Ústavní soud
- zákonné předpisy vydává moc zákonná (Parlament ČR)
- podzákonné předpisy vydává moc výkonná (Vláda ČR) nebo instituce
- ústava a ústavní zákony jsou nejvyššími právními předpisy
Dělení práv na základě vztahu subjektu a objektu
Soukromé právo
- v soukromém právu je subjekt a objekt na stejné úrovni
- příkladem je právo občanské, rodinné nebo pracovní
Veřejné právo
- ve veřejném právu je objekt nadřazen subjektu
- příkladem je právo ústavní, trestní a finanční